Domů/Blog/EET 2.0 od roku 2027: co se má změnit, výhody a nevýhody

EET 2.0 od roku 2027: co se má změnit, výhody a nevýhody

EET se má v modernizované podobě vrátit. Vysvětlujeme, které platby mají nově podléhat evidenci, co má být jednodušší než dříve, jaké jsou nevýhody a jak se připravit.

> Stav legislativy k 30. srpnu 2026: Článek popisuje návrh EET 2.0. Poslanecká sněmovna vládní návrh v červenci 2026 schválila, ale předloha ještě míří do Senátu a k podpisu prezidenta. Plánovaný start je 1. ledna 2027, přičemž leden má fungovat jako zkušební měsíc a ostrý provoz se očekává od února 2027. Parametry se do konečného schválení a vyhlášení ve Sbírce zákonů mohou změnit.

Elektronická evidence tržeb se má po několika letech vrátit v novější podobě. Návrh označovaný jako EET 2.0 má podle Ministerstva financí vycházet ze zkušeností s původním systémem, ale s jednoduššími pravidly a menším množstvím povinností pro podnikatele.

Koho a jakých plateb se má EET 2.0 týkat?

Navrhovaná povinnost se má vztahovat na poplatníky daně z příjmů, tedy fyzické i právnické osoby, které přijímají tržby v rámci podnikání. Důležité je, že systém cílí hlavně na platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem.

Evidovat se podle návrhu nemá jen hotovost. Do rozsahu mohou spadat také platby kartou, QR platby při osobním předání, platby na nebankovní účty, dárkové poukázky i některé další moderní platební metody včetně kryptoměn. Naproti tomu běžná úhrada faktury bankovním převodem bez osobního kontaktu se zákazníkem se mezi typické evidované tržby řadit nemá.

Data o evidované tržbě se mají online odesílat správci daně v okamžiku jejího uskutečnění. Konkrétní technické požadavky je proto rozumné ověřovat až podle konečného znění zákona a prováděcích pravidel.

Co nového má EET 2.0 přinést oproti původní EET?

Návrh slibuje několik praktických zjednodušení:

  • Jeden online režim evidence. Nemá se rozlišovat běžný a zjednodušený, případně offline režim.
  • Méně předávaných údajů. Rozsah reportovaných informací má být užší, například bez detailů k DPH.
  • Bez povinného tisku účtenky. Podnikatel nemá mít povinnost vystavit účtenku zákazníkovi pouze kvůli EET.
  • Bez povinné informační cedule v provozovně. Zaniknout má i povinnost vyvěšovat oznámení o evidenci tržeb.
  • Bez účtenkové loterie. Tento prvek se vracet nemá.
  • Jiný přístup ke kontrolám. Kontrolní orgány nemají mít pravomoc provozovnu kvůli EET uzavřít, sankce za porušení povinností však mají zůstat.

V debatě se objevuje i bezplatná aplikace Finanční správy pro malé podnikatele. Jde ale zatím o deklarovaný záměr, nikoli o garanci přímo v textu návrhu zákona. Při přípravě proto nespoléhejte pouze na to, že bude konkrétní nástroj včas k dispozici.

Výhody: proč může nový systém dávat smysl?

1. Jednodušší pravidla než u původní EET

Jednotný online režim, méně předávaných dat a zrušení povinného tisku účtenek mohou snížit každodenní administrativu. Pro provozovny s digitální pokladnou by evidence mohla být převážně automatická.

2. Širší technologická neutralita

Návrh počítá s kartami, QR platbami a dalšími současnými způsoby placení. To lépe odpovídá dnešnímu provozu restaurací, obchodů i služeb, kde hotovost už není jedinou formou platby.

3. Rovnější podmínky na trhu

Záměrem systému je omezit situace, kdy část podnikatelů tržby nepřiznává. Pokud bude pravidlo uplatňováno přiměřeně a jednotně, může pomoci poctivým podnikatelům, kteří své povinnosti plní.

4. Vymezené výjimky pro specifické situace

Návrh počítá s výjimkami například pro vybrané finanční instituce, veřejný sektor, některé specifické tržby v dopravě či školním stravování a prodejní automaty. Za dalších podmínek se má výjimka týkat i některých fyzických osob s příjmy do 1 milionu Kč.

Nevýhody a rizika, se kterými počítat

1. Nové náklady a závislost na technice

I bez povinného tisku účtenek bude potřeba pokladní systém nebo aplikace, internetové připojení, nastavení oprávnění a průběžná podpora. Pro velmi malé provozy mohou být náklady na zařízení, software a servis citelné.

2. Další povinnost v každodenním provozu

Podnikatel musí správně vyhodnotit, zda konkrétní platba evidenci podléhá. Chyba v nastavení pokladny nebo výpadek připojení mohou přinést zbytečnou administrativu i riziko sankce.

3. Nejasnosti do finálního schválení

Zákon ještě není dokončený. Mohou se změnit výjimky, přesný začátek ostrého provozu, technické detaily i navazující metodika. Není proto vhodné dělat nákladné kroky jen podle pracovních verzí návrhu.

4. Dopad na soukromí a provozní data

Online předávání údajů o tržbách posiluje dohled státu nad hotovostním a kontaktním prodejem. Někteří podnikatelé mohou tento rozsah evidence vnímat jako nepřiměřený, zejména pokud přínosy systému nevyváží jejich náklady.

Praktický checklist pro podnikatele

1. Zmapujte způsoby plateb. Oddělte prodej na místě od faktur a plateb bez osobního kontaktu.

2. Ověřte si možné výjimky. U specifického provozu nebo nízkých příjmů se mohou uplatnit zvláštní podmínky.

3. Promluvte si s dodavatelem pokladny. Zjistěte, zda bude řešení připravené na konečná pravidla EET 2.0 a jaká bude cena aktualizace.

4. Nastavte si interní postup. Personál by měl vědět, co dělat při chybě systému nebo nestandardní platbě.

5. Sledujte legislativní vývoj. Před investicí vyčkejte na konečný zákon, metodické pokyny Finanční správy a potvrzený harmonogram.

Shrnutí

EET 2.0 má být méně administrativně náročná než původní systém, přesto pro řadu podnikatelů znamená návrat pravidelné evidence kontaktních tržeb. Nejrozumnější je začít s přípravou provozu a pokladny, ale definitivní rozhodnutí dělat až podle schváleného znění zákona. Pokud si nejste jistí dopadem na konkrétní podnikání, ověřte postup s účetní nebo daňovým poradcem.

Zdroje

*Text má informační charakter a nepředstavuje právní ani daňové poradenství.*

Související řešení

Pokračujte od článku k praktickému kroku — vyberte si službu, která k vaší situaci pasuje.

Chcete poradit?

Kontaktujte nás a my vám pomůžeme vybrat to nejlepší řešení.

Made with AI in Macaly